Vážení zákazníci,
v dnešním blogu bych se rád rozepsal o tématu, který vstupuje do popředí. Poslední roky se při cestování za Vámi snažím mít oči otevřené a vidím, že mnoho zemědělců, obcí i jednotlivců se věnuje něčemu, co se odborně nazývá agrolesnictví. Těmto hlavně liniovým výsadbám se zřejmě bude nyní věnovat mnoho lidí a organizací. Chystá se i značná podpora ze strany SZIF a jiných institucí.
Přizpůsobujeme tomu logistiku a přístup. Rychlé a včasné dodání ochrany stromů Motýle k Vám je mou nejvyšší prioritou. Pro individuální nacenění větších objemů a domluvení termínů mi pište nebo volejte.
Naše ochrana stromů je právě pro tento způsob výsadeb nejvíce účinná. Hlavním benefitem je připravenost k okamžitému a rychlému instalování ve velkých množstvích vysazených stromů. Instalaci usnadňuje potřeba menšího počtu lidí oproti ostatním řešením.
Po vysazení velkého množství stromů vzniká vždy určité procento neuchycených stromů. Při přesazení tohoto stromu Motýle snadno odstraníte, zasadíte strom nový, a opět snadno nainstalujete ochranu stromu. U dřevěných konstrukcí je tato operace časově i technicky velmi náročná.
Agrolesnictví představuje poměrně starý a sofistikovaný způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě, jehož podstatou je využití pozemku pro zemědělskou výrobu v kombinaci s pěstováním dřevin. Přesněji jde o kombinaci stromů a keřů buď s plodinami, dobytkem či se smíšeným zemědělstvím (spojení produkce plodin a dobytka).
Agrolesnictví oproti klasickému pojetí izolovaného zemědělství, přináší vedle produkce navíc mimoprodukční funkce a má významný pozitivní environmentální dopad. Kombinace zemědělského hospodaření s využitím pěstování stromů chrání krajinu proti erozi a suchu a pomáhá zvýšit odolnost krajiny proti extrémním klimatickým jevům, jako je sucho, horko, přívalové deště atd. Vedle pozitivního dopadu agrolesnictví na životní prostředí nelze opomenout funkci estetickou. Toto jsou hlavní důvody, proč v současnosti opět začíná narůstat zájem o integraci dřevin do zemědělské produkce.
Na druhou stranu, v České republice je hlavní orientací maximalizace produkce spojená s mechanizací práce, čemuž agrolesnický systémy spojené s nárůstem byrokratické zátěže, a tedy i nákladů mohou jen stěží konkurovat. Další obavy zemědělců vznikají na základě nedostatečné legislativy, ale také z absence praktických zkušeností či poradenství. Ačkoliv i toto se postupně začíná měnit k lepšímu.
V současnosti se dle evropského trendu rozlišuje pět základních typů agrolesnických systémů v rámci kterých je navrhováno využití tří základních skupin dřevin: Cenné listnáče (např. třešeň ptačí, duby, javory, lípy, ořešáky, jeřáb břek aj.), dále ovocné dřeviny a v neposlední řadě rychlerostoucí dřeviny (topoly, vrby, jasany a jiné)
jedná se o těchto pět systémů agrolesnictví:
- Silvopastorální/silvopastevní agrolesnictví: představuje pěstování stromů v kombinaci s chovem hospodářských zvířat, může se jednat o lesní pastvy, pastvy v sadech aj. Stromy na pastvinách poskytují v případě potřeby úkryt zvěři, avšak při tomto způsobu agrolesnictví je potřeba zajistit mechanickou ochranu stromů před okusem. Nejčastěji využívaným druhem stromů jsou listnaté stromy s účelem budoucího prodeje dřeva (jasan, javor, jeřáb, apod.) nebo s účelem prodeje produkce plodů (třešeň, ořešák, atd.).
- Silvo-orebné agrolesnictví: tento typ agrolesnictví měl u nás dlouhou tradici a přináší zemědělci kromě výnosů z rostlinné produkce alternativní finanční odměnu z prodeje dřeva. Jedná se o kombinace stromů a polních plodin. Příkladem může být např. kombinace topolů a řepky olejné.
- Živé ploty, větrolamy – pod tento typ agrolesnických systémů spadají např: liniová výsadba stromů kolem cest, pěstování dřevin kolem řek jako ochrana vodních toků, výsadba živých plotů jako ohraničení pozemku, atd. Je zde patrné, že cílem pěstování dřevin zde není produkční, nýbrž jakási pomocná funkce. Tento typ ALS je hojně zastoupen v Británii.
- Lesní zemědělství: představuje typický sběr v lese běžně rostoucích lesních plodin, přírodnin nebo bylin.
- Domácí zahrady: jedná se o pěstování ovocných stromů většinou v kombinaci s produkcí zeleniny, chovu drůbeže či jiných domácích zvířat, kdy výsledná produkce představuje domácí zásoby pro samotného pěstitele.
Z výše uvedeného je patrné, že agrolesnictví může mít pozitivní vliv na boj s negativními dopady klimatických změn, může podpořit biodiverzitu, která je v současné době značně ohrožena a celkově přispět ke zlepšení kvality krajiny.
Ačkoliv pak agrolesnictví oproti izolovanému zemědělství přinese zemědělci benefity v delším časovém horizontu vzhledem k vyšší nákladové náročnosti spojené s výsadbou stromů v prvních letech, z dlouhodobého hlediska pomůže zavádění agrolesnických systémů zajistit udržitelnost hospodaření v naší krajině.
Jsem připraven k tomuto způsobu hospodaření přispět a účinně ochránit Vaše stromy před okusem a výtlukem zvěří.
Přeji hodně úspěchů při výsadbách.
Michal Bartoň
* Informace čerpány z Přiručka Agrolesnictví (Permakultura CS) a Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě.
